V minulém článku jsem uvedla, že se mi v relativně nedávné době podařilo snížit svoji váhu z nelichotivých 80 na mnohem přívětivějších 60 kg. Nezmiňovala jsem se o své proměně ani tak proto, že bych se snad chtěla chlubit, ale spíše kvůli tomu, abych povzbudila ty, kdo se také do boje s nadbytečnými kilogramy pustili nebo se k tomu chystají, a potřebují trochu namotivovat.
Ve stejném textu jsem také naznačila, že až tak úplně ráda neodpovídám na otázku, jak se mi shození 20 kg podařilo, neboť lidé ji zpravidla kladou v očekávání nějakého převratného, ne-li přímo magického, návodu a mně nezbývá než je zklamat nepopulární obehranou odpovědí: “Zdravou stravou a pohybem”.
A jak že jsem těch 20 kg tedy zhubla? 🙂
Moje proměna se neudála rychle a bez přerušení, během pár týdnů či měsíců. Nedržela jsem žádnou krátkodobou dietu, ale změnila v posledních letech celkově stravovací návyky a životní styl. Podobný přechod se asi jen málokomu povede naráz, bez vyzkoušení metod, o nichž zjistíte, že vás dopředu neposunují, a bez řady dílčích neúspěchů. Když člověk tu a tam podlehne svodům a dopřeje si více kalorických dobrůtek, než se pro zdravý stravovací režim sluší, neměl by se zbytečně užírat výčitkami svědomí. Klopýtnout může každý. Trýznění se pocitem viny nám může uškodit více než dietní prohřešek samotný. Já si v takovém případě nikdy “za trest“ neordinuji náročný trénink či hladovku, jen prostě dál pokračuji po nastolené cestě. Z vlastní zkušenosti totiž moc dobře vím, že základním předpokladem zdravého a úspěšného hubnutí je duševní pohoda.
Mé zeštíhlení tedy neproběhlo zcela plynule – jako v životě každého člověka přišly dny, kdy jsem bojovala s nemocemi, únavou, vyčerpáním z práce, hormonálními výkyvy apod., a zkrátka nebylo v mých silách dodržovat takový režim, jaký jsem si předsevzala – což se pochopitelně projevilo také kolísáním váhy. Mírné zemětřesení způsobily v mém hubnoucím úsilí rovněž události jinak veskrze radostné, a to sice těhotenství a následný příchod Péti na svět (podrobnější informace o mém stravování v těhotenství naleznete v článku Jídelníček v těhotenství) Po období těhotenství a šestinedělí, které pro mě stejně jako pro většinu maminek bylo současně mimořádně radostné i náročné, jsem se postupně vrátila k původnímu odlehčenému stravování. Jak postupně přibývalo nočního spánku a tedy i energie, dopřávala jsem svému tělu také více pohybu, ať už ve formě dlouhých procházek s kočárkem či domácího cvičení. Během těhotenství jsem přibrala zhruba 9 kilogramů, z nichž naštěstí větší část zůstala v porodnici :-), takže jsem bez větších problémů zvládla doladit formu zpět na předtěhotenskou úroveň v průběhu několika málo měsíců.
Stravovací zásady, které aktuálně dodržuji
- Konzumovat minimum průmyslově zpracovaných potravin, zejména těch s obsahem přídatných látek (škodlivých „éček“).
- Vyhýbat se umělým sladidlům (aspartam, acesulfam aj.).
- Preferovat vařená, dušená a pečená jídla před smaženými. Když přeci jen dostanu chuť na nějakou dobrotu v klasickém trojobalu, upeču si ji v troubě.
- Vyhýbat se rafinovanému (průmyslově vybráběnému) cukru.
- Jíst střídmě, ale pravidelně, pestře, nutričně kvalitně. Netýrat své tělo hladověním a nedostatkem základních živin.
- Pravidelně zařadit do jídelníčku dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, ideálně sezonních druhů, libové maso (králík, ryby, drůbež), luštěniny, nepražená semínka a ořechy.
- Nezanedbávat pitný režim (preferuji vodu a neslazené čaje neobsahující kofein).
- Nekouřit a nepít velké množství alkoholu.
- Vyhýbat se stravování v restauracích, kde nevaří z kvalitních surovin a využívají bujony a polotovary, smaží na přepáleném oleji atp.), a v klasických fastfoodech.
- Každý den si dopřát zdravou snídani, navzdory doporučení výživových poradců však nepříliš objemnou a kaloricky vydatnou (preferuji snídaně “na sladko” – kaše, nepřislazované müsli, ovoce apod.).
- “Neuzobávat” mezi jídly, nejíst z nudy, nemlsat při sledování filmů.
- Nepít slazené nápoje typu Coca-Cola, Fanta apod.
- Dávat si pozor na dietně či zdravě se tvářící potraviny, obsahující ve skutečnosti velké množství cukrů a tuků či syntetických látek (typicky sladké cereálie a tyčinky, sušené ovoce s přídavkem cukru atp.).
- Zdravé, avšak kaloricky vydatné potraviny (oříšky, oříšková másla, semínka aj.) konzumovat po malých dávkách (nejlepší je připravit si požadovanou porci předem třeba do malého kelímku). Bagrování oříškového másla přímo ze skleničky často končí katastrofou, osobně vyzkoušeno! 🙂
- Nejíst z nudy nebo jen proto, že už utekly tři hodiny od posledního pokrmu – pokud se cítíte nasycení, nechte své tělo potravu v klidu zpracovat a znovu se najezte, až když pocítíte v žaludku příjemné prázdno a lehko.
Co dále dělám pro svou linii a zdraví
- Užívám si co nejčastěji přirozený pohyb na čerstvém vzduchu – procházky s pejsky a kočárkem, když to jde, putuji raději pěšky, než abych sedla do auta, preferuji chození do schodů před jízdou výtahem.
- Cvičím v klidu domova 3-4 x týdně.
- Pokud mé drahé robátko a mé slabé nervy dovolí, snažím se dopřát tělu dostatek spánku.
K čemu jsem naopak přistoupit nemusela či nechtěla (aneb jsem ztělesněním boření mýtů o hubnutí)
- Přestat jíst po 17. hodině (večeřím běžně kolem sedmé hodiny, i později).
- Vyřadit z jídelníčku hroznové víno a další ovoce s vyšším obsahem cukru.
- Vyloučit z jídelníčku mléčné výrobky či potraviny obsahující lepek.
- Přestat jíst kvalitní sacharidy.
- Vyloučit sacharidy večer.
- Jíst každé tři hodiny (při určování intervalu mezi jídly se řídím spíše aktuálním pocitem hladu než rozvrhem hodin).
- Konzumovat spalovače tuků, proteinové koktejly či potravní doplňky na podporu hubnutí.
- Trávit dlouhé hodiny v posilovně.
- Navštěvovat výživového poradce.
Toť moje cesta. Rozhodně netvrdím, že je jediná správná. Vlastně vůbec netvrdím, že je správná ☺️. Každopádně mě úspěšně dovedla k vytyčenému cíli a třeba někomu poslouží jako inspirace. Pokud jste se vydali na strastiplnou cestu za štíhlejší linií, přeji vám pevnou vůli a hodně úspěchů!
Super. Sdílím. A zcela souhlasím
Moc, opravdu moc děkuji za výborný, rozumný a inspirativní příspěvek, přesně nějaké takové povzbuzení hledám. Vždy jsem mívala 57-63, nyní po 3 dětech a vyléčení z deprese 87 . Ještě kojím a držení třeba 7000kj denně (byť
je to rozumně vypadající, u mě končí velkým hladem a nervozitou odpoledne- večer)…