Vždycky než začnu dávat dohromady pravidelné měsíční shrnutí Týnčiných pokroků, podívám se pro inspiraci (dobře, trošku také z nostalgie), co jsem ve stejném věku psala do deníčku staršímu Péťovi.
Zápis ze sedmého měsíce bych mohla s čistým svědomím téměř slovo od slova zkopírovat, a ušetřit si tak námahu s vymyšlením nového textu :-).
Stejné míry (8.6 kg a 70 cm), počet bradiček (3), dovednosti (plazení, nemotorné pokusy o lezení a posazování), nejoblíbenější hračka (vysavač) i jídelníček (ovocné svačinky a masozeleninové obědy, jinak mléko).
Jediné, v čem se Týnka od brášky liší,
jsou náušničky, které se jí už zhruba tři týdny blýskají v ouškách, a barva očí – princezna stále zůstává modroočkou, zatímco Péťa už měl v sedmi měsících očka hnědozelená.
Doufám, že do budoucna už malá Sovička bráchu tak věrně následovat nebude – statistiky týkající se zdemolovaného vybavení bytu, roztřískaného nádobí a nárůstu šedivých vlasů v mé kštici bych kopírovala opravdu velmi nerada 🙂