Jaké tělo je ideální?
Při procházení sociálních sítí, sledování reklam a tak nějak dění celkově mi připadá, že se ideál ženské krásy (alespoň v naší kultuře) postupně posouvá od nezdravé vychrtlosti směrem k štíhlé sportovní postavě s oblinami na těch správných místech. Hurá 😊
Podstatné ale není jen to, co vidíme (tedy postava), ale také to, co nám obvykle zůstává utajeno (tedy příběh, který se za ní skrývá).
Ať už jde o vyrýsované tělo s minimem tuku, nebo naopak kypřejší figuru s ženskými tvary a třeba i pár kily navíc.
Na pohled dokonalá postava může být vykoupena ztrátou radosti ze života, neustálou únavou nebo dokonce nemožnosti mít děti.
Lidé obdivují atraktivní tělo, ale už se nedozví, že se za ním může skrývat chorobná posedlost zdravou stravou, sociální izolace kvůli strachu z jídla, trestání se cvičením, záchvaty přejídání, mučivé výčitky svědomí atd.
K čemu pak takový hubnoucí úspěch, když se z něj ani nedokážeme doopravdy radovat…
Stejně tak silnější postava nutně neznamená, že je její majitelka líná, přejídá se nezdravým jídlem a nesnaží se na sobě pracovat.
Třeba ji trápí zdravotní či hormonální potíže nebo prochází obtížným životním obdobím. Možná zatím prostě neměla dost vůle nebo jí schází podpora okolí. Třeba právě začala žít zdravěji a snaží se zhubnout, možná teprve trénuje sebeovládání a učí se přijmout svoje tělo a mít se ráda.
Taková cesta ale vyžaduje dostatek času a psychických i fyzických sil. A často se nezdaří hned napoprvé.
I na pohled vyrovnaná baculka, usilovně ujišťující svoje okolí (a možná i sama sebe) o spokojenosti se svým tělem, může ve skutečnosti trpět nízkým sebevědomím a řešit problémy ve vztazích. Zdaleka ne vždy platí, že nervy obalené tukem jsou odolnější. Ve skutečnosti bývají často stejně křehké a zranitelné jako všechny ostatní, jen lépe ukryté.
Ideálem, ke kterému stojí za to směřovat, je podle mě především vnitřní spokojenost. Zdravý vztah k sobě samým, životu, jídlu, pohybu.
Váha, kterou si dokážeme dlouhodobě udržet, při které se cítíme psychicky i fyzicky dobře a která nezpůsobuje zdravotní potíže.
Podstatně je nalézt zdravou rovnováhu v péči o tělo i duši. Mít se rádi a současně si umět přiměřeně odepřít, vytrénovat vůli, ale ne se týrat výčitkami a trápit hlady.
Hubnout nebo přibírat pro vlastní zdraví a dobrý pocit. Ne pro lidi, kteří nás hodnotí víc očima než srdcem.
A když se to někomu hned nedaří, neměli bychom ho soudit.
Dvě nebo tři číslice na váze nic nevypovídají o hodnotě naší osobnosti. Ať vážíme o deset kilo víc nebo míň, jsme pořád stejní lidé a zasloužíme si respekt a úctu.