Na začátku velké hubnoucí nadšení, poctivé dodržování režimu, rychlý úbytek váhy. Všechno jde jak po másle, radujeme se z mizejících kil, motivace na maximu.
Postupem času se ale často přesuneme do fáze, kdy cifry na váze zamrznou a zarputile se odmítají hnout z místa. Klidně i řadu týdnů.
Nepomáhá odkládání dalších a dalších vrstev oblečení, vážení v různou denní dobu nebo po návštěvě toalety. Efekt nulový. Vysněná šestka (sedmička, osmička…) na začátku váhy se zdá být v nedohlednu.
Co na druhou stranu klesá spolehlivě a zprudka, je naše odhodlání. Období stagnace váhy představuje nepochybně velkou zatěžkávací zkoušku motivace.
Vždyť proč si odpírat oblíbená jídla, počítat kalorie a nutit se do pohybu, když se stejně nic nemění…
Není ale třeba se hned vzdávat a házet pracně vybudované zdravé návyky za hlavu. Odvedli jsme poctivý kus práce a když vytrváme, odměny se po krátké přestávce znovu dočkáme.
Dočasné zastavení váhy je úplně běžné a rozhodně neznamená definitivní konec hubnutí.
Dokonce paradoxně vůbec nemusí znamenat, že se úbytek tuku zastavil. Pokud se správně stravujeme a poctivě cvičíme, mění se prostě jen struktura našeho těla. Tukové polštářky jsou nahrazovány svaly, které mají při stejné váze menší objem. Jednoduše řečeno, kilo svalů je o dost menší než kilo tuku 🙂
Váha se už nějaký čas nehýbe.
Jak zjistit, zda se hubnutí opravdu zastavilo, nebo zda úbytek tuku zdárně pokračuje a jeho místo zaujímají nově vybudované svaly?
Nabízí se třeba vyšetření na bodystatu, ale pokud nevyžadujeme podrobnější analýzu, poradíme si i jednoduše sami doma. Postačí základní pomůcky – zrcadlo, krejčovský metr, vlastní oblečení.
Jestliže míry klesají, oblečení je nám čím dál tím volnější a odraz v zrcadle lichotivější, jsme nepochybně na dobre cestě. Nezměněná čísla na váze nás nemusí trápit. Jen je třeba si pro posílení motivace občas připomínat, že centimetry poskytují obecně objektivnější pohled na věc než kila. Zvlášť u nás žen (váha kolísá mj. v závislosti na menstruačním cyklu).
Řada z nás má přeci jen tendenci přisuzovat zásadní význam číslu na váze a míry při hodnocení formy trochu upozaďovat. (Těžko se ale divit, společenská norma je prostě tak nastavená a pro lidi je také snazší zjišťovat a porovnávat jeden údaj.)
Kamarádky nebo doktor se určitě budou spíš ptát, kolik jste zhubly kilo, než jaký byl úbytek centimetrů přes prsa, břicho, zadeček 🙂
Nějaký čas už neklesá ani váha, ani míry. Dospěli jsme očividně do stadia úplně přirozené hubnoucí přestávky.
Netřeba ale hned propadat zoufalství. Jde jen o přechodnou fázi. Ne o konec!
Hubnutí se u většiny z nás nevyvíjí rovnoměrně. Tak to přece celkově v životě chodí. Chvíli se daří líp, chvíli hůř. Někdy můžeme energii a odhodlání rozdávat po hrstech, jindy si potřebujeme vzít oddychový čas. Vypořádat se třeba s životními těžkostmi. Porovnat myšlenky, získat novou motivaci a nabrat sílu do dalšího boje.
Abychom se při hubnutí znovu odrazili z místa, bude dobré se pro začátek zamyslet nad příčinou stagnace.
Jakmile ji najdeme, můžeme se směle pustit do nápravy. To už půjde skoro samo 🙂
Sáhněme si do svědomí a opravdu upřímně si odpovězme na otázku, zda stále poctivě dodržujeme zdravý režim.
Pokud ne, tak proč?
Nemáme prostě dost silnou vůli a sebekontrolu, nebo se za polevením skrývají hlubší důvody? Zásadní změny v životě, nemoc, vyčerpání z práce, zvýšený stres…?
Disciplína postupně slábne u řady z nás.
Co si budeme povídat, zvyk je železná košile. Po opadnutí prvotního nadšení máme tendenci povolit si tu malý ústupek, tu větší, tu si dopřát trochu víc čokolády, tu si dát k televizi misku brambůrků… A najednou se ty drobné hříšky nějak nasčítají a vrátíme se do zajetých kolejí, ani nevíme jak.
Je třeba oživit původní motivaci a připomenout si, proč jsme se do hubnutí vlastně pustili. Uvědomit si, jaký kus práce už jsme odvedli. (Fotky pomůžou!) Jak zahřeje u srdce vyměňovat oblečení za menší. Nebát se podívat na svoje fotky.
Pokud se nám další hubnutí nedaří proto, že procházíme těžkým životním obdobím, zásadními změnami nebo prostě potřebujeme věnovat síly jiným oblastem v životě, je dobré snažit se dodržovat alespoň základní zdravé návyky (kvalitní a pravidelná strava, přirozený pohyb) a do intenzivnější práce se znovu vrhnout, až to budeme moct udělat v plné síle a hlavně s radostí.
I když dodržujeme nastaveny zdravý režim sebepoctivěji, může se stát, že hubnutí uvázne na mrtvém bodě a kila ne a ne jít dolů.
Příčina takové stagnace nám nemusí být hned zřejmá, ale určitě se vyplatí vynaložit trochu detektivního úsilí a pokusit se ji odhalit – a následně odstranit. Ať už na vlastní pěst nebo nebo ve spolupráci s příslušnými odborníky – výživovými poradci, lékaři. Nebo i jen s kamarádkou či jinou blízkým člověkem. Takový nezaujatý pohled třetí osoby občas dokáže odhalit, co my sami nevidíme nebo si nepřipouštíme či neuvědomujeme.
Důvodů pozastavení hubnutí může být celá řada, třeba:
🟣 Hormonální výkyvy či zadržování vody v souvislosti s aktuální fází menstruačního cyklu (v některých jeho etapách se prostě za jinak stejných podmínek daří hubnutí lepe)
🟣 Dlouhodobý stres – vede k narušení hormonální rovnováhy organismu, tím mj. blokuje odbourávání tuků
🟣 Nedostatek živin nebo spánku – takový stav nutí tělo přepnout do úsporného režimu a šetřit vzácné tukové (energetické) zásoby na očekávané horší časy
🟣 Nutnost přehodnocení jídelníčku a fitness plánu –
i režim, který nám byl v začátku hubnutí ušitý přímo na míru a skvěle fungoval, může po čase potřebovat revizi a úpravu.
S poklesem hmotnosti se přirozeně snižuje také energetická potřeba organismu (menší vozidlo spotřebuje méně paliva 😊), roli mohou sehrát i další faktory (změny denního rytmu, úroveň aktivity apod.).
🟣 Zdravotní potíže – pokud máme opravdu pocit, že nám hubnutí znemožňují zdravotní komplikace (a nevyužíváme je jen jako otřepanou výmluvu, ať už pro ostatní nebo pro uchlácholení vlastního svědomí), je samozřejmě jediné rozumné řešení navštívit lékaře a zapracovat společně na nápravě.